Autoři Karel Havlíček

Karel Havlíček Borovský (31. října 1821, Borová u Přibyslavi - 29. července 1856, Praha) byl český novinář, básník, kritik a politik, který se proslavil především svým ostrým perem a bojem za národní a sociální práva. Narodil se v rodině tkalce a díky stipendiu absolvoval gymnázium a později studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho studia byla přerušena kvůli jeho politické angažovanosti a kritice stávající společenské situace. Po studiích Havlíček začal pracovat jako učitel, ale brzy se plně věnoval novinářství a literatuře. V roce 1846 založil politický časopis "Pražské noviny", později "Národní noviny", ve kterých kritizoval absolutismus, církevní dogmatismus a bídnotný stav českého národa. Kvůli svým názorům a satirické kritice byl v roce 1851 vyhoštěn Rakouskou monarchií do Brixenu v Tyrolsku, kde strávil dva roky. Mezi jeho nejznámější díla patří: 1. **Epigramy** - sbírka krátkých satirických básní. 2. **Krátká a stručná historie strany konzervativní a strany radikální v království Českém** - politické dílo. 3. **Obrazy z Rus** - reportáže z cesty po Rusku, kde byl jako novinář. 4. **Tyrolské elegie** - vznikly během jeho vyhnanství v Tyrolsku, je to cyklus básní reflektující jeho touhu po svobodě a návratu domů. 5. **Slovanstvo a svět budoucnosti** - politická eseje na téma slovanské vzájemnosti a budoucnosti Evropy. Havlíčkovo dílo se vyznačuje ostrým humorem, ironií a satirou, ale také hlubokým humanismem a vlastenectvím. Pro svůj odvážný boj proti nespravedlnosti a zastaralým konvencím je považován za jednu z klíčových postav českého národního obrození. Havlíček zemřel v Praze v roce 1856 na tuberkulózu ve věku 34 let a je považován za mučedníka českého národního hnutí.