Autoři Pavel Vilikovský

Pavel Vilikovský, slovenský spisovatel a esejista, se narodil 27. listopadu 1941 v Bratislavě. Po dokončení studia na Univerzitě Komenského v Bratislavě pracoval jako redaktor v nakladatelství Slovenský spisovatel a později v Československém rozhlasu. Ve své literární tvorbě se věnuje především próze, v níž odráží svoji zkušenost s totalitním režimem. Patří mezi nejvýznamnější představitele slovenské literatury druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba se vyznačuje experimentálním přístupem a často se zabývá tématy identity, paměti a zapomnění. Vilikovský je často zmiňován jako surrealistický autor a jeho díla jsou často interpretována jako metaforické až alegorické příběhy. Mezi nejznámější díla autora patří romány "Vraždy samota" (1992), "Pěna dnů" (1993), "Rovný den" (2006) a "Mezihry" (2012). Román "Vraždy samota" se zabývá politickými represemi a zasazuje je do surrealistického kontextu, zatímco "Pěna dnů" je satirou na dobu normalizace. Román "Rovný den" je pak zase rozvíjením předchozích témat a provází čtenáře surrealistickou atmosférou jednoho dne v Praze. Poslední zmíněné dílo, sbírka esejů "Mezihry", se dotýká různých témat, jako je hudba, paměť a vztahy mezi uměním a realitou. Díla Pavla Vilikovského byla přeložena do mnoha jazyků a autor je oceněn řadou literárních cen, včetně Ceny Jána Baltazara za rok 2002 a Ceny Egon Hostovského za rok 2012. Pavel Vilikovský je tak zásadním tvůrcem současné literatury jak na Slovensku, tak i v širším kontextu středoevropské literatury.