Proměny

Román sledující dobu před Listopadem 89 a několik let po něm je zabydlen množstvím postav, které jsou propojeny bydlištěm či pracovním prostředím s přemýšlivou Anetou. Z nich každá po svém prožívá metaforfózu svého postavení, životních šancí, společenského vzestupu či pádu. Jejich podstata zůstává téměř neměnná, jen v nových poměrech a možnostech bu? rozkvete nebo naopak špatné nastavení povahy, etiky, zhoubná závislost nebo třeba naivita přivodí jejich pád na dno. Aneta, v první polovině příběhu outsider hledající oporu u antických myslitelů, plachá, tichá a přitom nebezpečná mladá žena, zvažuje nap?íklad vraždu svého trýznitele, se v nových poměrech stává uznávanou fotografkou. Ale musí se ještě utkat s povrchností, vypočítavostí a prolhaností v zápasu o svou lásku. Její život je, kromě potřeby nebýt odmítána, ovlivněný vášní vidět, porozumět, pochopit a p?itom i …nafotit.
I když autorka prostředí baráku hrůzy, dívčího internátu a redakce porevolučního deníku, stejně tak jako většinu postav, dobře znala, nedá se říci, že jde o román do té míry autobiografický, jakými byly tři knihy její trilogie (Bereme, co je, Obsazeno a Víme svý). Ale předchozím románům se kniha Proměny podobá autenticitou, syrovostí a soucitem, potřebou pochopit co se děje s lidmi, zjistit, jak žít, aby život nebyl převážně řadou proher nebo křiváren. Tradičně bohatý autorčin slovník ozvláštňuje humor pramenící z kouzla nechtěného a jiskry mimoděčné poezie.