Svoboda!

Sedmdesát tisíc rakouskouherských vojáků, kteří jsou ale české nebo slovenské národnosti, využilo revoluce k útěku z carských zajateckých táborů, do nichž je uvrhla válka. Jejich cílem je přidat se ke spojeneckým vojskům na západní frontě a v konečném důsledku tak přispět k vytvoření Československé republiky. Jenže to jde jediným způsobem: zmocnit se Transsibiřské magistrály, po ní se dostat do Vladivostoku a na lodích pak do Evropy. Tím začíná skutečná železniční odysea, jež trvá tři roky a polyká tisíce kilometrů, to vše uprostřed chaosu občanské války, jež zachvátila někdejší carskou říši. Příběh jednoho národa, jenž se vydal na pochod, a to v tomto případě nejen přeneseně, ale i doslova a do písmene.

Svoboda! I

Praha, podzim 1938. Josef Černý, pro přátele Pepa, učitel výtvarné výchovy, se dozvídá o mnichovském diktátu a snadno si domyslí, co bude dál: zánik Československa, jeho rodné země a právě té republiky, kterou před dvaceti lety pomáhal proměnit z pouhého snu ve skutečnost. Vyhledá své staré skicáře a deníky a také zápisky svého přítele, spisovatele Jaroslava Švejka... Čeljabinsk, 14. května 1918. Jaroslavův pluk opustil Samaru a konečně se připojil k předním oddílům první české divize, jejímž příslušníkem je i Pepa Černý. Ale radost ze shledání brzy zastíní události toho tragického dne. Dne, kdy pro ty tisíce vojáků ztracených daleko od domova vlastně všechno začalo...

Svoboda! II

Čeljabinsk, květen 1918. Jaroslava Švejka zajali rudí gardisté, ale spolubojovníci jej přišli osvobodit. Uražený Trocký nařizuje všechny české legionáře pozatýkat. Těm tedy zbývá jen volba mezi smrtí, a vzpourou. A vzpoura také začne, od břehů Volhy až po Vladivostok, a oni se v několika měsících zmocní celé Transsibiřské magistrály. To ovšem uvrhne legie přímo do středu ruské občanské války, které se v tom létě roku 1918 šíří jako stepní požár. V půli července se Jaroslavův pluk dostane až k Jekatěrinburku, kde je uvězněna carská rodina. A Pepa s Jaroslavem se právě sem musí vydat, pokud chtějí zachránit život jednomu dvanáctiletému chlapci...