Ten můj font

Cteme všichni. Když ne zrovna poezii, ruský román nebo filozofický
traktát, urcite smerovky na silnicích, nápisy na obalech sušenek
nebo esemesky. Písmena v jakékoli podobe provázejí cloveka již po
staletí, ale neprišla k nám sama od sebe: nekdo je vymyslel,
nakreslil a v drívejších dobách navíc ješte na ne odlil formu a vyrazil,
aby jimi mohl tiskar pokrýt papír. Dnes si už neumíme predstavit
svobodnejší prostredí než rozbalovací menu s písmem v textovém
editoru.
Z každého fontu tryská historie, za každou klickou nebo dríkem
vykukuje Johannes Gutenberg. Jsou tu názvy, které známe:
Helvetica, Times New Roman, Palatino nebo Gill Sans. Jsou tu fonty
z fólií a otrhaných rukopisu: Bembo, Baskerville a Caslon. Jsou tu
možnosti pro ruzný vkus: Bodoni, Didot a Book Antiqua. Ale taky
riziko posmechu: Brush Script, Herculanum, Braggadocio a Comic
Sans. Ješte pred petadvaceti lety jsme o nich neslyšeli a ve veku
psacího stroje jsme je nemohli ani predvídat, dnes se bez nich
neobejdeme. Kniha Ten muj font vás provede dobrodružným svetem
písmen, raznic, písmolijen, grafiku, dávné, ale vubec ne zaprášené
historie stejne jako nejžhavejší soucasností vzniku fontu. Zastaví se
u nejvýznamnejších tvurcu typu písem, na než narazíte takrka na
každém kroku a ani by vás nenapadlo, že zrovna za tímhle
oblouckem nebo touhle patkou stojí mnohdy príbeh hodný filmového
plátna. Jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svet? A
Calibri operacní systém Windows? Proc je písmeno T v logu
BEATLES vetší než ostatní? Každé písmo odráží urcitý názor,
jedinecné chápání sveta. Ale také estetické hodnoty. Nekterý font se
hodí pouze pro velké mestské nápisy, jiný pro tisícistránkový román.
Jak je to možné, vám Simon Garfield ve své nové knize vysvetlí
formou ctivou tak, že nebudete chtít prestat. A hlavne budete
všechna ta písmena potrebovat videt.