V divočině

„Batoh na zádech, kulovnici přes rameno a sukovici v ruce, kráčel jsem pralesem.“ Neohrožený zálesák, nebýt však jeho psa Vykuka, kdoví, jak by dopadlo jeho setkání s chřestýšem. V jiné povídce zabíjí strach – to když se v džungli zabodne obyčejný trn dozorci Swanovi do zad. Ucítí bodnutí, otočí se a uvidí indiána s bambusovou holí v ruce. Běda, foukačka s hrotem napuštěným prudkým jedem! Nebyla to však domorodá zbraň, tady puklo srdce strachem. Dnes už se nedozvíme, kolik příběhů Batlička na vlastní kůži zažil, kolik jich převzal od lidí, které potkal po cestě, a které si jednoduše vymyslel nebo přibarvil. Ať tak či tak, Batličkovy dobrodružné povídky milují generace čtenářů.